L I B E R A L I S M U S

1981, Římská liberální výzva

I. Úvod

II. Liberální principy a současná realita

III. Instituce v moderních demokraciích

IV. Výchova a kultura

V. Ekonomika a sociální problémy

VI. Liberalismus a mezinárodní záležitosti

VII. Vztahy mezi průmyslovými a rozvojovými zeměmi z liberálního hlediska

VIII. Cesta do budoucnosti

I. Úvod

My, liberálové Afriky, Ameriky, Asie, Austrálie a Evropy, shromáždění v Římě v září 1981, v době hrubých porušování lidských práv a trvajícího vážného napětí, která ohrožují mír a demokracii ;

a) konfrontováni s neustále rostoucími důsledky hlubokých změn, ve kterých hraje liberalismus rozhodující roli a které podstatně změnily naše pojetí člověka, společnosti a státu, vědy a technologie, politiky a ekonomiky;

b) určeni abychom ovlivňovali tyto hluboké změny a jejich odrazy všude ve světě ve smyslu liberalismu, zejména v zajištění respektování lidských práv;

c) znovu zdůrazňujeme naši víru v trvalé a podstatné principy definované v Oxfordském manifestu z r. 1947;

d) potvrzujeme mínění Oxfordské deklarace z r. 1967 na hlavní události z posledních dekád;

e) apelujeme, ve všech zemích světa, na všechny muže a ženy, které vkládají své naděje do svobody, s obnovenou vírou a šlechetností ducha, velký úkol zajistit přežití a sílu svobodných společností tím, že jim ukážou , že jsou schopny samy dát do služeb lidstva nové síly, které se objevily poslední roky a uspokojit, ve svobodě a díky svobodě, duševní i materiální potřeby obyvatel naší Země.

Narážíme na velké množství skutečností, které ztěžují úkol liberálů. Dvojsmyslnost nových sil, které popisujeme v Oxfordské deklaraci z r. 1967 je zdůrazněna. Vznikly nové formy svobody, ale také nové formy útlaku. Je třeba prohloubit naše analýzy, vymyslet a organizovat nové instituce a vyvinout velké úsilí na zajištění toho, aby veřejné mínění přijalo moderní liberalismus. Musíme bojovat za novou rovnováhu mezi nutným zasahováním ze strany státu, která je v určitých případech nutná, a iniciativou jednotlivce, bez níž se toto zasahování zvrhne v utlačující byrokracii. Musíme také vidět za hranice průmyslových států a přijmout celkovou perspektivu.

Musíme si být také vědomi rozsahu a hloubky odporu – významnější než by bylo přirozené – se kterým se nevyhnutelně setkáme u jiných politických skupin. Někteří věří, že naše principy, naše pojetí člověka, společnosti, státu, ekonomiky a mezinárodního společenství jsou nutně spojené těsným způsobem s institucemi založenými našimi rodiči nebo našimi předky. Právě naopak si myslíme, když se vzdalujeme od starých cest, je to nejčastěji vlivem nových faktorů. Je naším úkolem pochopit tyto faktory, abychom je sloužily dnes i v budoucnosti novýma různorodým formám společnosti, státu, ekonomiky, založených na liberalismu a demokracii.

II. Liberální principy a realita současnosti

4. Hlavní výzvy jako konfrontace mezi našimi principy a realitou současnosti, kterým jsme nuceni se postavit, jsou následující :

a) více než dvě třetiny lidstva žije v režimech, které nerespektují lidská práva;

b) rostou rozdíly mezi bohatými zeměmi s dávno zavedenou industrializací, rozvojovými zeměmi nově industrializovanými, rozvojovými zeměmi, s minerálními a energetickými zdroji vysokých finančních možností a konečně mezi zeměmi chudými bez jakéhokoli zdroje;

c) zhoršila se „doba výměny“ mezi člověkem a přírodou způsobená rostoucím tlakem obyvatelstva a jeho potřeb;

d) zhoršuje se ohrožení životního prostředí a kvality života;

e) imperialistické a nacionální ctižádosti, ideologické konflikty a strach jednoho k druhému zostřují napětí mezi státy a bloky států;

f) horečné zbrojení ohrožuje stále tíživěji přežití lidstva;

g) rozdělení mezi průmyslovými demokraciemi se prohlubuje a jejich činnost podněcuje stále větší nespokojenost;

Soubor těchto výzev vyvolává nevážnější krizi, před kterou bylo lidstvo postaveno během své dlouhé historie, ať jsou to demokracie Západu nebo země Východu, zatímco Jih bojuje za spravedlivé právo na svou politickou nezávislost, kulturní integritu a spravedlivý podíl na světových zdrojích.

Rozdíly v bohatství, které rostou bez přestání uvnitř každé země a mezi zeměmi, ohrožují mír a demokracii v celém světě. Liberální hodnoty jsou jediné, které otevírají cestu k politickým svobodám i právům jednotlivce a zároveň k materiálnímu rozvoji. Ale všude, kde velké množství lidí trpí hladem, nemocí, chudobou, nezaměstnaností a vládou zaměstnavatelů, je svoboda ohrožena.

V liberálních demokraciích rozčarování a zneklidnění velkého počtu mužů a žen – zvláště mládeže – z veřejných věcí – jsou bezpochyby výsledkem nezdaru budovat, podporovat a rozvíjet ideální hodnoty, ale také vedou k neschopnosti těchto demokracií přizpůsobit instituce novým skutečnostem a zajistit více sociální spravedlnosti a lepší kvality života. V extrémních případech toto zneklidnění vedlo k terorismu, v jiných k anarchismu, nebo k odmítání účasti na veřejném životě. Hodnoty svobody a nezávislosti hájené liberalismem mohou zaplnit tuto prázdnotu, zvláště jestliže liberálové jasně vysvětlují, že svoboda jednotlivce nesmí být zaměňována za egoismus, ale vykonávána uvnitř společenství a že zahrnuje odpovědnost a solidaritu se svými druhy.

Stalo se zřejmým, že zdroje energie a surovin a také zemědělské půdy nejsou nevyčerpatelné. Zatímco společnost zvyšuje v mnoha tempo a všude se očekává nový materiální pokrok, je nemožné se přizpůsobit, uspokojit tyto požadavky projektem neomezeného hospodářského růstu, který povede k opomíjení ochrany životního prostředí. Podstatné je důkladné hospodaření s energií a rozvoj obnovitelných energetických zdrojů, které neohrozí ekonomickou rovnováhu.

Pokračující rozvoj vojenských výdajů v celém světě pohlcuje zdroje, které by byly využité užitečněji na zlepšení životních podmínek, zvláště těch nejchudších skupin a zemí. Liberálové uznávají význam přiměřené národní obrany pro velký počet států, ale vyzývají k umírněnosti a rozumu. Svět, kde je mír udržován jen vojenskými opatřeními, je svět v nebezpečí. Podle liberálů nelze hledat prostředky míru a stability jen v zastrašování. Liberalismus vyžaduje, aby důvody vojenských konfliktů byly zeslabovány(zmenšovány) politickými a diplomatickými opatřeními a také sociálním, ekonomickým a kulturním pokrokem.

Neexistuje žádné konečné řešení problémů lidstva. Žádný „ráj na zemi“ v jakékoli formě není možný. Pochopitelná touha člověka vyřešit jednou pro vždy všechny problémy je v srdci totalitarismu. Přístup liberálů k těmto problémům je založen na následujících principech :

a) debata, kritika a reforma jsou trvale nezbytné pro zdravou společnost;

b) žádný liberál nevěří v absolutní moc; základ legitimní moci je souhlas lidu, ale nadměrná koncentrace státní moci tento souhlas potlačuje. Aby se stal skutečností, je nutno moc rozšířit a decentralizovat prostřednictvím řady demokraticky odpovědných institucí;

c) liberálové věří v svrchovanost většiny, pokud nejde proti právům člověka a základním principům svobody;

d) požadují rovnoprávnost v důstojnosti, právech a příležitostech pro všechny a ochranu jednotlivce před hlavními hmotnými riziky života; spravedlivější rozdělování majetku a příjmů je podstatné, ale nesmí být zaměňováno s abstraktním rovnostářstvím;

e) podporují osvobozovací hnutí, která navzdory tyranii bojují za svobodu a demokracii, ale odmítají jednoznačně použití zastrašování a jakékoli formy nezákonného násilí v demokratických společnostech;

f) liberálové považují za podstatné bojovat za rovnoprávnost mužů a žen. Ženy a muži musí mít stejné možnosti podílet se na rozvoji svých zemí.

III. Instituce v moderních demokraciích

10.

Liberalismus požaduje trvalé úsilí o reformu a obnovu demokratických institucí. Čelí následujícím hlavním výzvám:

a) potřeba posílit reálnou moc parlamentů;

b) efektivita výkonné moci a její kontrola parlamentem;

c) decentralizace moci;

d) zákonná (právní) ochrana jednotlivce a lidské důstojnosti;

e) rovnováha mezi zasahováním státu a nezasahováním;

f) spolupráce mezi státy;

11.

Liberálové jsou si vědomi skutečnosti, že liberální demokracie není dokonalý systém; ale je nejpříznivější pro svobodu, lidskou důstojnost a sociální spravedlnost.

12.

Vycházíme-li z principu, že každý systém je možno zdokonalovat a že odmítání změny představuje hrozbu pro stabilitu a vývoj budoucnosti, můžeme popsat liberální demokracii jako systém nejzpůsobilejší čelit trvalé výzvě změny a reformy. Mění se instituce, do kterých jsou tyto hodnoty vtěleny, nikoliv hodnoty samotné.

13.

Zdokonalování a obnova institucí, státu a společnosti je moderními liberály považována za nejvýznamnější v následujících oblastech :

a) co možná nejspravedlivější a nejúčinnější zastupování vůle lidu v zákonodárné moc, prostřednictvím např. poměrného zastoupení, referend, rozvoje účasti na veřejné činnosti – ať už zákonně organizované nebo dobrovolné - , ochranou menšin k zajištění rovnosti jejich příležitostí;

b) reorganizace zákonodárné moci: velká část populace – především mládeže – je hluboce nespokojena s fungováním parlamentní demokracie. Liberálové vidí se znepokojením, že v některých parlamentních demokraciích účinné kontrole výkonné moci zákonodárnou překáží technokracie, nedostatky institucí nebo speciální zájmy skupin;

c) větší prestiž a větší účinnost výkonné moci; výběr mezi parlamentní a presidentskou exekutivou musí být založen na tradicích a potřebách každé země; vždy musí být zajištěna kontrola exekutivy parlamentem;

d) decentralizace moci řádně a jasně určenou organizací regionální nebo místní vlády. Liberálové to považují za významné horizontální rozšíření tradičního vertikálního rozdělení moci;

e) zahrnutí oborových organizací a obchodních a profesionálních asociací do liberálního demokratického systému kontroly a rovnováhy, aby bylo umožněno plánování tržního hospodářství a dosaženo zdravějšího a spravedlivějšího systému průmyslových vztahů;

f) statut žen ve společnosti; handicap a nespravedlnost, kterým jsou podrobeny, tvoří základní otázku, která se týká celé společnosti. Nerovnoprávnost, jejíž jsou ženy obětmi, vede k plýtvání talenty poloviny populace, zatímco rozvoj společnosti vyžaduje přispění všech občanů;

g) zákonná ochrana jednotlivce před činy státu, které by ohrožovaly jeho základní práva a jeho existenci (Habeas corpus, zavržení mučení, zrušení trestu smrti);

h) ochrana soukromého života jednotlivce před technologickou špionáží a zneužitím informatiky veřejnými nebo soukromými agenturami;

i) přísné řízení a kontrola biologického inženýrství a psychologické manipulace, aby bylo chráněna osobnost jednotlivce a jeho zdraví;

j) pečlivě udržovaná rovnováha mezi zasahováním a nezasahováním stát aby byly uvedeny v soulad zájmy jednotlivce a společnosti. Liberální principy jsou:

-svoboda jednotlivce má prvořadý význam,

-stát musí zasáhnout, aby zajistil svobodu všech,

-bez iniciativy a osobní odpovědnosti jak v soukromém tak ve veřejném sektoru se stát přemění v bezduchý byrokratický stroj a rychle ztratí svoji výkonnost;

k) posílení existujících organizací a vytvoření nových organizací na mezinárodní, mezikontinentální a světové úrovni, aby vzrostla spolupráce založená na spravedlivém jednání všech zemí;

IV. Výchova a kultura

14.

Moderní liberalismus čelí:

a) světovému pluralismu kultur;

b) kulturním, politickým, profesionálním a ekonomickým aspektům moderní výchovy v demokratické společnosti;

c) svobodě a pluralismu sdělovacích prostředků.

15.

Dnes existuje v rozvojích zemích rostoucí vědomí vlastní kulturní identity. Hlavní konflikty mezi západem a obzvláště islámským světem jsou na určitém stupni výsledkem vzájemných kulturních nedorozumění. Průmyslový svět obzvláště musí zařídit, aby pro rostoucí počet zemí hodnoty a cíle technické civilizace nebyly zevrubně prohlíženy nebo dokonce otevřeně odmítány.

Na rozdíl od jiných systémů hodnot, které existují v Evropě, má liberalismus tradicí daný tolerantní a otevřený postoj k jiným kulturám. Liberálové musí z toho důvodu stát v čele těch, kteří odmítají, aby se dialog Sever-Jih omezil na ekonomické a politické problémy. V multipolárním (složeném) světě, kde vojenská a ekonomická hegemonie supervelmocí se čím dál víc stává spornou a kritizovanou (namítanou), kulturní pluralismus je cenným prostředkem podpory porozumění a spolupráce mezi stranami.

16.

Pro liberály není kultura abstraktní pojem. Kultura ovlivňuje přímo nebo nepřímo denní život každého muže a každé ženy. Hlavní úkol liberální kulturní politiky je dát lidem vědomí, že jejich existence je hluboce podmíněna jejich hodnotou a jejich kulturním dědictvím. Podpora kulturních aktivit ve společnosti a společností musí mít jako první za cíl podnítit u co největšího počtu občanů vědomí jejich vlastní kultury a porozumění pro kultury jiných lidí a kontinentů.

17.

Bezplatná výchova založená na demokratických metodách tvoří hlavní nástroj pro odstranění překážek, které zabraňují kulturnímu rozvoji a pro bojování s kulturní, politickou a rasovou nesnášenlivostí. Výchova je základním nástrojem liberální politiky pro podporu míru, pro bojování s třídními bariérami a se sociální a ekonomickou nespravedlností, k překonání zaostalosti a pro sladění technických vymožeností a humanistických hodnot. Proto liberálové žádají, aby se pokračovalo v politice rozvoje výchovy pro obě pohlaví a každý věk, s následujícími cíli:

a) dát každému jednotlivci stejnou příležitost vést život, který dovoluje osobní rozkvět, a který bude zároveň užitečný pro společnost;

b) rozvinout u každého vědomí vzájemné nezávislosti státu a krajů, tváří v tvář složitým problémům moderního světa, které dnes překračují nejčastěji národní hranice;

c) přijmout opatření, aby ženy přestaly dostávat vzdělání nižší než muži, během školních let i po nich;

d) dodat rodičům vědomí , že dobrá výchova v rodině, tak jako ve škole, je základem občanství;

18.

Svoboda a pluralismus v masových sdělovacích prostředcích jsou podstatné pro liberální společnost. Nemůže být svoboda tam, kde jsou média výlučně pod kontrolou monopolu nebo quasi-monopolu, soukromého nebo veřejného. Liberálové si všímají s rostoucím znepokojením mocných útoků proti svobodě tisku zevnitř nebo zvnějška našich liberálních společností; hlavní výzvy jsou následující:

a) vzrůstající koncentrace v oblasti tisku v průmyslových demokraciích;

b) nová technologie, která usnadňuje bezpochyby nadnárodní komunikaci, ale přináší zároveň nebezpečné nástroje manipulace s veřejným míněním a oslabení domorodých kultur;

c) útoky vlád, zainteresovaných skupin a mezinárodních společností proti pluralitnímu tisku nezávislému na kontrole vlády a cenzuře;

Liberálové uznávají, že může být někdy nutná veřejná kontrola státních subvencí, aby se udržel pluralismus médií a by se čelilo problémům. Trvají však na tom, aby také tyto subvence a tato kontrola byly kontrolovány, aby neměly opačný výsledek než jaký se očekává.

19.

Liberálové uznávají legitimitu požadavku rozvojových zemí, které si přejí, aby jejich problémy byly představovány v západních médiích nestranně. Tohoto cíle však nemůže být dosaženo cenzurou a omezením volného proudění informací. Západní demokracie a rozvojové země musí dosáhnout vzájemné shody o prospěchu pro obě strany, respektující svobodu tisku a pluralismus.

V. Ekonomika a sociální problémy

20.

Následující témata mají v dnešní době rozhodující význam:

a) role ekonomiky v liberální demokracii;

b) role státu a plánování v sociálním tržním hospodářství;

c) vztahy mezi soukromým a veřejným sektorem v ekonomice;

d) sociální zabezpečení;

e) nové technologie a ochrana životního prostředí.

21.

Základní liberální princip v ekonomice je, že nemůže být politická svoboda tam, kde stát plně kontroluje ekonomiku a kde není nic ponecháno na soukromé iniciativě. Ale přesto, že se udržují některé iluze o opačné situaci, nemůže být skutečná a trvalá ekonomická svoboda tam, kde je zrušena svoboda politická a kde nejsou respektována lidská práva.

22.

Pouto, které pro liberály existuje mezi sociálním tržním hospodářstvím a liberální demokracií obsahuje také trvalý boj zákonnými opatřeními proti monopolům : kartelům, trastům, omezujícím praktikám a tzv. „vládním postavením“, otevřeným nebo utajeným, soukromým nebo veřejným, s výjimkou případů povolených zákonem pro oprávněné(ospravedlnitelné)potřeby společnosti.

23.

Přirozený korolár sociálního tržního hospodářství je volný obchod na mezinárodní úrovni, založený na rovnoprávnosti a spoluúčasti a v určitých případech na plánování mezinárodního trhu.

24.

Stabilita liberálního demokratického systému a dobré fungování sociálního tržního hospodářství jsou v nebezpečí tam, kde značné části obyvatelstva žijí v bídě. Fungování tržního hospodářství musí být také posuzováno podle jeho schopnosti zajistit dostatečné prostředky a rozdělování hmotného blahobytu a ekonomické moci spravedlivěji než každý jiný systém.

25.

Dlouhodobě je volný trh nejlepším prostředkem pro zmírnění chudoby v řadě zemí na světě; ale svoboda trhu je ohrožena kartely a trasty, které vnucují omezující politiku, a umělými a nepoctivými cenami surovin a zemědělských výrobků. Tam, kde tržní hospodářství musí čelit ochranářství – de jure nebo de facto – tam mohou být platné důvody, které ospravedlňují protiopatření, aby byl znovu obnoven volný trh, s výjimkou případů, kdy byla dohodnuta speciální opatření s nejchudšími zeměmi.

26.

Státní nebo soukromé monopoly na národní nebo mezinárodní úrovni ohrožují tržní hospodářství a musí být předmětem legislativy, dovolující jejich kontrolu. Liberálové jsou také pro mezinárodní zákoníky pro správu i zákonodárství pro nadnárodní podniky všude, kde je to nutné. Uznávají nebezpečí , které představuje zneužití moci v oblasti ekonomiky a politiky, a také jejich pozitivní vliv na rozdělování investicí a technologie a na obměňování hospodaření.

27.

Tradičně byl liberální koncept ekonomiky mylně spojován buďto s s ekonomikou nerozumně založenou na peněžnictví, nebo s ekonomikou „laissez-faire“ , která se nesdružuje se zájmy chudých a společenství vůbec. Liberálové neuznávají takový zjednodušený pohled na tržní hospodářství a na jejich pojetí tohoto předmětu. Již dávno uznávají , že svobodná ekonomika v případě, kdy by mohla být nepřátelská pro blaho společenství, degeneruje v anarchii a tvoří jeden ze zdrojů útlaku.

28.

Plánování v liberálním smyslu slova znamená plánování svobodné a pro svobodu. Plánování v sociálním tržním hospodářství je založeno na vzájemném působení soukromé iniciativy a zasahování státem. V případě, kdy to vyžadují podmínky, může být politika pružných mezd považována za součást takového plánování. V moderní společnosti jsou ekonomické problémy příliš komplexní na to, aby byly zvládány jen soukromým nebo státním sektorem.

29.

Strukturální změny ve výrobě a službách, které jsou nevyhnutelným produktem technologického pokroku vytvářejí problémy, které často vyžadují spojenou činnost soukromého podniku a státu. Zásah ze strany státu musí tedy směřovat k vytvoření konkurenčních podniků v tržních podmínkách.

My liberálové znovu zdůrazňujeme naši důvěru, že sociální a ekonomické změny způsobené rozšířením a použitím nových technologií, když se budou konat v duchu mírumilovné spolupráce lidí a v rámci liberálně demokratického státu a společnosti, obzvláště v oblasti informací, mohou vést k velké účasti inteligence člověka v procesu výroby, lidštějším pracovním podmínkám a konečně k uvolnění fyzických zdrojů a samozřejmě k uspokojení potřeb člověka.

30.

S tímto nedogmatickým přístupem k roli státu v ekonomice nepovažují liberálové vztah mezi soukromým a státním sektorem v dané ekonomice a v daném čase za neměnný a konečný. Jestliže místní nebo vládní autority, aby se odpovědělo na potřeby obyvatelstva, mohou být přivedeny k tomu, aby na sebe převzaly určité ekonomické aktivity, veřejné aktivity musí být stále posuzovány, aby bylo možno určit, která z nich se musí v jakékoli formě vrátit k soukromému podniku nebo dobrovolné organizaci nebo místním občanským skupinám, ve spolupráci se skupinami ze státního sektoru.. Nicméně je nutné udělat to takovým způsobem, aby se státní monopol nepřeměnil nikdy v soukromý monopol.

31.

Liberálové jsou nakloněni průmyslové demokracii založené na skutečné a přímé účasti pracujících a na účasti na zisku. Dokázala již mnohokrát svoji hodnotu a musí se rozvíjet. Současné formy organizace ve státním a soukromém sektoru nepřipouštějí nové modely. Liberálové podporují tvoření družstev a podniků ve vlastnictví dělníků a decentralizaci velkých podniků na menší jednotky.

32.

Pro liberály je hlavní ekonomická a sociální snaha plná zaměstnanost. Nezaměstnanost ve velkém měřítku specielně u mladých je pro liberály nepřijatelná. Tam, kde je velký počet mužů a žen nezaměstnaných bez slušné vyhlídky zaměstnání, jsou ohroženy základní politické a ekonomické hodnoty liberalismu.

33.

Tržní hospodářství ničí svoji vlastní základnu , když podporuje nebo dovoluje ekonomický růst bez ohledu na jeho účinek na ekologii. Blahobyt společnosti nezáleží výlučně na kvantitativním růstu její ekonomiky, je nutno brát v úvahu kvalitu života v jeho nejširším smyslu. Ekonomické struktury trhu a ochrana životního prostředí se doplňují. Jakmile jsou příroda a přírodní zdroje zničeny, nezůstává nic nebo skoro nic, aby bylo zajištěn chod hospodářství. Plánování a zdaňování to musí vzít v úvahu. Růst „nula“ jako lék na naše ekonomické a sociální choroby je nepřijatelný, neboť nezbytný a dobře vyvážený rozvoj se stává čím dál nákladnější.

34. Jednotlivec jako svobodný občan je nejdřív a především odpovědný za svou vlastní existenci a svůj rozvoj během svého života. Ale jakmile z důvodů mimo jeho kontrolu, např. nemoc, invalidita, nezaměstnanost, stáří, není schopen brát na sebe odpovědnost, společenství, organizované státem, je odpovědné za jeho sociální zabezpečení a jeho materiální blahobyt.

35.

Opravná role státu nemůže udělat každého závislým na podpoře. Hlavní nebezpečí vězící v příliš rozšířené státní prozřetelnosti jsou:

a) jednotlivci se stávají závislými na vládě a byrokracii, což omezuje odpovědnost a svobodu jednotlivce;

b) byrokracie se rozvíjí a směřuje k zabrání moc pro sebe, mimo jejich kompetence;

c) daněmi a zadlužením je přidělena sociálním službám část národního důchodu příliš významná vzhledem k potřebám výnosných investicí výzkumu a ekonomického rozvoje;

d) může tím být živena inflace, s obávanými důsledky(dopady) na zaměstnanost a investice.