|
2. září 1967 My, liberálové dvaceti zemí, shromáždění v Oxfordu k dvacátému výročí Liberálního manifestu a založení Mezinárodního liberálního svazu : * znovu potvrzujeme naši víru v principy liberalismu definované Oxfordským manifestem * konstatujeme s uspokojením, že tyto principy byly přijaty v deklaracích Spojených národů a zahrnuty do ustanovení mnohých nových suverénních států * vyhlašujeme ve světle těchto principů naše mínění po zralé úvaze na události posledních dvaceti let. Úloha liberalismu v současném vývoji světa 1. Skutečná revoluce, která nastala v průběhu posledních století v podmínkách lidské existence, je stále silnější a mocnější. 2. Stále rostoucí tempo vědeckých a technických objevů, kybernetiky a automatizace, jaderné energie využívané k válečným a mírovým účelům, prostředky masové komunikace, populační exploze, cesta k „blahobytu“ lepším fungováním veřejných služeb, průmyslový rozvoj nahrazující převážně statickou venkovskou společnost, dosažení nezávislosti četných zemí – to vše otevírá nové široké perspektivy lidského pokroku. Zároveň ve světě se širokou mezerou mezi bohatými zeměmi a těmi zeměmi, které strádají bídou a hladem a kde svoboda je obětována zisku z diskriminace lidí, ras a z agresivního nacionalismu, tam se vytváří koncentrace moci směřující k útlaku a zkáze v míře jakou svět ještě nepoznal ani si nepředstavoval. 3. Základní úlohou naší doby je ovládnout tyto nové síly a odvrátit (dát) je do služeb lidstva. To není možné provést nátlakem, ale progresivním rozvojem všech svobodných společností složených z lidí osvícených a vědomých si své odpovědnosti, jejichž společné úsilí zajistí dostatečnou ochranu vůči strachu a nouzi, proti útlaku vnitřnímu nebo vnějšímu. Takové svobodné společnosti se mohou vytvářet a udržovat jen nepolevující oddaností principům liberalismu. Decentralizace a svoboda 4. V moderním světě jsou spolupráce a solidarita mezi svobodnými lidmi trvalými příkazy rostoucí důležitosti. Přemrštěná a nezdravá centralizace povzbuzovala úpadek parlamentních institucí, vedoucí k rostoucí závislosti jedince na státu a k objevení a rozvoji nových forem absolutismu a nekontrolované byrokracii, vytváření veřejných a soukromých monopolů a omezování některých asociací zaměstnanců a pracujících, nebo obou společně. 5. Věříme, že boj proti těmto tendencím je možný pouze nepolevující soustředěností na prvořadou nutnost svobody ve všech jejích aspektech a zejména následujícími prostředky : a) největší možný převod a rozšíření moc v oblastech ekonomických, sociálních a vládních, a obzvláště rozhodným odporem proti monopolům; b) udržování nejširší mnohočetnosti výrazu a iniciativy pro vše, co se týká výchovy, vzdělání a kultury, včetně prostředků masové komunikace; c) každému občanu dát k dispozici všechny informace nutné k tomu, aby si mohl utvořit objektivní názor na všechny problémy obecného zájmu; d) zaručit menšinám právo těšit se ze základních svobod jak jsou definovány v Oxfordském manifestu; e) vyloučit každou formu nespravedlivé rasové i jiné diskriminace; f) ochrana jedince a skupiny před všemi způsoby nezákonného vpádu do jejich soukromého života a před všemi způsoby špehování jakýmkoli prostředkem, včetně technickými výsledky moderních vědeckých procesů. Ekonomická politika a plánování 6. Plánování vládami jejich ekonomických aktivit je nutnost, za podmínky, že nehraničí s ochromením nezávislého fungování soukromého sektoru, překážením volné konkurenci a bráněním cenovému mechanismu svobodného trhu. Tyto základní podmínky zajišťují hospodářský rozvoj, nárůst produkce a spotřeby a umožňují obyvatelstvu ve všech zemích světa poskytovat zboží a služby, které jsou nutné pro sociální pokrok. 7. Věříme, že stát má zvláštní odpovědnost v ochraně přírodních zdrojů, kulturních pokladů stejně jako měst a venkova, před bezohledným využíváním bez rozlišení zájmů veřejných nebo soukromých. 8. Jestliže se přírůstek populace spojuje se zvyšováním spotřeby, která je v nepoměru s výrobou, inflace se stává nevyhnutelnou. Měnová nestabilita, která je toho výsledkem, ohrožuje sociální a ekonomický pokrok. Tomuto nebezpečí se lze vyhnout ve svobodné demokracii jedině pokud stát a všechny sociální skupiny dobrovolně omezí své požadavky vyváženým a systematickým způsobem. Úsilí zaměřené k tomuto účelu musí být vysoce prioritní ve všech zemích. Mezinárodní hospodářská spolupráce 9. Věříme, že je nezbytné v mezinárodních hospodářských vztazích zajistit volný pohyb lidí, zboží, kapitála a služeb, tak jako mezinárodní dělbu práce a co možná nejširší mezinárodní spolupráci v oblastech peněžnictví, sociálních a technologických. 10. Zastáváme a preferujeme regionální hospodářská seskupování, za podmínky, že se nestanou nástroji regionálního protekcionářství nebo hospodářského vykořisťování zemí jiných jednou zemí a že se nezvrhnou v technokratickou byrokracii operující mimo systém demokratické kontroly. Rovnost a blahobyt 11. Věříme, že podstatná část rostoucích bohatství, které jsou dostupné, musí být použita k podporování rovnosti příležitostí (východisek) pro jednotlivce i národy celého světa. 12. Pro jednotlivce tato rovnost předpokládá existenci režim zabezpečí před riziky nemoci, nezaměstnanosti, pracovní neschopnosti, penze a zajištění bydlení pro každého přizpůsobené jeho potřebám. 13. Vyžaduje rovněž, bez ohledu na původ každého, zajištění nejlepšího možného uspořádání výchovy a vzdělání, fyzického i duševního, humanitního i technického. K tomuto cíli jsme ve prospěch výchovného systému co nejvíc rozmanitého a výběrového, za podmínky, že všichni mohou dosáhnout úrovně účinnosti postačující k tomu, aby formovala občany svobodné, vědomé si své vlastní odpovědnosti a schopné ji na sebe brát. 14. Tato rovnost vyžaduje ještě, aby zmizel pocit odcizenosti, který zakoušejí pracující zaměstnanci a dělníci tím, že jim bude zajištěno právo podílet se odpovědným způsobem na chodu jejich podniku, přispívat k jeho stabilitě a rozvoji a být na tom finančně zainteresovaní (mít z toho finanční prospěch). 15. Mimoto regulace porodnosti musí být podporována s plným respektováním odpovědnosti každého a svobody volby páru. 16. Mezinárodně aplikace těchto principů vyžaduje ze strany vysoce industrializovaných zemí, aby uplatňovaly obchodní politiku založenou na liberálních principech, braly na zřetel v přiměřené míře zvláštní potřeby nejchudších zemí, a přispívaly jim finanční a technickou pomocí, která by jim umožnila zavést systémy vzdělávání a sociálního zabezpečení, vytvořit infrastruktury nezbytné k jejich hospodářské expanzi a podporovat jejich zemědělský i průmyslový rozvoj. 17. Podpora rozvojových zemí nemůže mít ani za účel ani za cíl podporovat sobecké zájmy politické nebo ekonomické povahy. Trváme na nutnosti spolupráce autoritářů a obyvatel těchto států, se záměrem, aby u nich vzrůstal jejich pocit svobody, smysl pro iniciativu a odpovědnost. Za stejným účelem je nezbytná úzká spolupráce mezi vládními agenturami, soukromými podniky a různými dobrovolnými organizacemi. Mír a svoboda 18. Věříme, že Spojené národy, založené na liberálních demokratických principech a na rozvoji společné mezinárodní etiky, přes své současné nedostatky, si zasluhují podporu lidí ze všech zemí, proto aby z nich udělali skutečnou světovou autoritu, s jasně definovanými funkcemi a skutečnou mocí a schopné uplatnit právní řád v mezinárodních vztazích. 19. Věříme, že zájem všech národů, zvláště těch, které nyní přijímají své místo v technické civilizaci dnešní doby, je vládnout ve shodě s principy liberální demokracie. 20. Opakujeme naši často vyjadřovanou víru, že svoboda může být zajištěna jedině trvalým mírem, a že prvním cílem liberální zahraniční politiky musí být rozšíření vlády svobody všude ve světě. 21. Věříme že přes velké těžkosti k překonání je nezbytné dosáhnout vyváženého, kontrolovaného a účinného omezení zbrojení. Než toho bude dosaženo, svobodné národy musí spolupracovat aby zabránily agresi jadernými nebo konvenčními zbraněmi. 22. Schvalujeme a vítáme na všech kontinentech regionální seskupování svobodných společností (spolků), založená na vzájemné spolupráci, schopná směřovat k splynutí svrchovaností (suverenit). Aby účinně přispěli k míru, ke svobodě a blahobytu celého světa, Evropané mají v současnosti naléhavou povinnost vytvořit jednotnou Evropu otevřenou všem demokratickým národům kontinentu. Na závěr si přejeme ještě jednou slavnostně zdůraznit naši neotřesitelnou víru a přesvědčení, že úkol vést světovou revoluci pro blaho člověka je úkolem liberálním. Takový úkol vyžaduje toleranci a spolupráci v rámci svobody. Také vyžaduje liberální uvědomění si rostoucích potřeb lidí, jejichž uspokojení je naléhavé, vyžaduje liberální ideje a iniciativy. Stejně tak vyžaduje liberální strany schopné ovlivnit významným způsobem politiku ve svých zemích. |